Jak vybrat druhou vrstvu
Jan Klega
5 minut čtení
Rtuť teploměru klesá, funkční prádlo už nestačí, a tak přichází čas obléci si na sebe druhou vrstvu. Nechte si od nás poradit, jak vybrat tu pravou!
Chladné počasí dokáže naše tělesné schránky pěkně potrápit, proto bychom vždy měli pamatovat na to, jak je udržet hezky v teple. Ušetříme tím nejen síly fyzické, kterých není nikdy nazbyt, ale také neméně důležité psychické. Pokud budeme drkotat zuby a myslet jen na to, jak se zahřát, túru či výstup si moc neužijeme. Při pohybu v náročném horském terénu pak můžeme díky ztrátě koncentrace a zhoršení úsudku udělat chybu, která se nám může šeredně vymstít.
Hřát a dýchat
Druhá vrstva vstupuje na scénu ve chvíli, kdy už je nám v té první zima. Nemá to přitom zrovna jednoduché, neb se musí postarat o dva celkem protichůdné úkoly. Nejenom že by měla dobře izolovat, tedy zadržovat teplo vyprodukované naším tělem. Zároveň musí také dostatečně dýchat a odvádět dále pot, který k ní od pokožky přeneslo funkční prádlo.
Na výběr máme z celé řady materiálů. Začněme těmi syntetickými. Klasický fleece, jako je třeba Polartec Thermal Pro, asi není třeba dlouze představovat, setkali jsme se ním takřka určitě všichni. Skvěle izoluje, nicméně je těžší a po sbalení objemnější. Krapet také ztrácí ve volnosti pohybu, a tak se hodí spíše pro klidnější aktivity. Nejlépe se hodí na toulky po městě, posedávání pod skalami či pohodovou lyžovačku na sjezdovce.
Daleko více muziky nabízejí lehké strečové tkaniny, mezi které patří například oblíbený Polartec Power Stretch. Tyto materiály tolik neabsorbují vlhkost, účinně tak transportují pot a opravdu rychle schnou. Z vnitřní strany jsou počesané a velmi příjemné na dotek, z té vnější pak hladké, odolné vůči mechanickému poškození a částečně také proti vzdušnému proudění. Oblečení z nich ušité nikterak neomezuje v rozletu, užijete ho tedy i při náročných aktivitách jako je lezení, VHT nebo skialpinismus.
Někdo ale třeba dá přednost materiálu starých klasiků – flanelu. I ten má dnes mezi druhými vrstvami své místo, a to právem. Měkkost materiálu, komfort nošení a závan nostalgie na vás dýchne třeba z kousků od Fjällräven.
Prodyšnost především
Některé syntetické materiály posouvají svou konstrukcí už tak výborné vlastnosti ještě o fous dále. Takový Technostretch Grid Fleece je třeba opatřen mříží o nižší hustotě tkaní, která mu dává skvělou prodyšnost. Tu oceníte třeba při svižném výstupu s pásy na lyžích. Pozor jen na to, že tyto tkaniny díky své struktuře lehce profouknou, a tak se samostatně opravdu hodí hlavně pro intenzivní pohyb. Pokud nikam neženete, vyplatí se na ně ve větru obléci například lehkou vestu.
Tento problém do jisté míry řeší hvězda posledních sezón, extrémně prodyšná, lehká a perfektně sbalitelná izolace Polartec Alpha. Outdoorové značky ji často kombinují se svrchní tkaninou, která nositele před působením větru chrání. Toto spojení z ní činí skvělého parťáka, který si poradí při rozličných aktivitách a v různých povětrnostních podmínkách.
S ohledem k přírodě
Pokud bychom se chtěli vyhnout umělým vláknům, není nic snazšího než sáhnout po merino vlně. Oproti základní vrstvě už se pohybujeme ve vyšších gramážích. Lehčí kousky začínají na 200 g/2, ty teplejší pak překračují hranici 300 g/m2. Merino mikiny a svetry se příjemně nosí, dobře dýchají a izolují i provlhlé, obvykle mají ale větší hmotnost a v batohu zaberou nějaké to místo navíc. Na druhou stranu je jejich výroba o dosti šetrnější k naší planetě.
Zodpovědná produkce je dnes velkým tématem, proto se se snahou omezit dopady na životní prostředí stále častěji setkáváme i u syntetických tkanin. Některé z nich se z recyklovaných materiálů vyrábí zcela, jiné z větší či menší části. Typickým zástupcem první skupiny je zmíněný Polartec Alpha, do té druhé zase patří Polartec Power Stretch Pro nebo Polartec Power Grid.
Promyšlená skládačka
Outdooroví výrobci se snaží funkčnost oblečení zvyšovat chytrým kombinováním materiálů. U druhé vrstvy se často setkáváme s užíváním panelů o vyšší prodyšnosti v exponovaných místech, kde se lidé více potí, například v podpaží. Tkaniny, které lépe izolují, pak běžně nalézáme v oblasti hrudníku nebo na pažích, tedy všude tam, kde ve větší míře hrozí prochladnutí.
Užitečné detaily
Materiál je jedna věc, na užitné hodnotě oblečení se ovšem podílí také detaily, které nám jeho nošení zpříjemňují. To platí i pro druhou vrstvu. Základ představuje promyšlený střih, který respektuje křivky lidského těla a nijak mu nebrání ve volném pohybu. Zda nám zvolený kousek sedí poznáme snadno. Stačí se předklonit a zamávat pažemi a hned víme, zda se mikina nevytahuje, neškrtí či netáhne. V některých případech preferujeme vestu.
Druhá vrstva funkčního prádla nás má udržet v teple, proto se hodí, když má prodloužený zadní díl, díky kterému nám nebude táhnout na ledviny. Příjemným prvkem jsou prodloužené rukávy s poutky na palce, které před chladem ochrání naše zápěstí. Samozřejmostí by měl být vysoký límec, v ideálním případě s anatomicky tvarovanou kapucí. To aby nám nemrzla ouška a hlavně mozkovna.
Komfort nošení funkčního prádla zvyšují i zdánlivé maličkosti jako ochrana brady v zakončení zipu. Taková “garáž” předchází bolavému skřípnutí kůže, případně vousů. Určitě také oceníte pár kapes, do kterých můžete nějaké ty drobnosti. Takový mobilní telefon je přece jen dobré mít blíže u těla, kde jeho baterie nedostane v mrazivém počasí tak zabrat.
Mohlo by vás zajímat:
Jak na vrstvení outdoorového oblečení
Oblečení z Merino vlny: kdy se hodí a jak o něj pečovat
Jan Klega
Honza je nadšený lezec, který se ve světě vertikál pohybuje více než patnáct let. Domovskou oblastí je mu jesenický Rabštejn, za skalami se ovšem vydává i mimo českou kotlinu, třeba do Vysokých Tater nebo italského Arca. Řídí se jednoduchým heslem: „Polezeme, dokud nám neupadnou prsty.“
